Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Není souzeno - 3. Malá potvůrka

Ráno jsem vztala a šla do svého šatníku. Pořádně jsem začichala a šla po vůni bavlny a pak jeanů. Když jsem došla k bavlněným věcem. Šáhla jsem po červeném svetru, který měl i malý zdobený roláček. Jeany jsem vzala první které jsem viděla. Byli to tmavě modré upínavé. ,,Ahoj" ,,Ahoj mami, co dneska budeš dělat" řekla jsem mile. ,,Ale, jdeme s Edwardem naštívit Charlieho, když si ho viděla včera" odpověděla stejným tónem. Usmála jsem se ,,Řekni mu, že jsem snědla celý chleba" přitom jsem se zašklebila. ,,Dobře" odpověděla a usmála se. Potom jsem zamířila k malé knihovničce a vzala první knihu kterou jsem viděla. Pomalu jsem zamířila do svého pokoje a rozvalila se na neustlanou postel. Nadechla jsem se a cítila jsem Jacoba. Bude se muset vykoupat nebo sním nevydržím, však já ho zatáhnu do vody. Rodiče už šli, slyšela jsem je zavírat dveře a taky jak šustí listí. Zachvilku se ozvaly další kroky, ale né lidské, byli čtyřdobé a bylo slyšet srdce. Pak venku něco zavylo. Žeby Jacob? dyť mu předchvílí skončila hlídka, jak dlouho si to vlastně čtu? Vystřelila jsem ven jako kůlka z kulometu. Venku byl opravdu vlk ale šedý. ,,Shete?" vlk pokýval na souhlas. ,,Co tu děláš?" vlk si odfrkl. Vytáhla jsem s kapsy papírek a tužku a strčila ji vlkovi do tlamy. Vlk se na mě divně podíval ale pak pokrčil rameny a napsal že mě má nachvíli pohlídat. ,,Ty Sethe ty ses taky otisknul co?" Seth potvrdil. ,,Tak běž za ní, Jacobovi to vysvětlím" Seth se na mě nevěřícně podíval. ,,Běž, myslím to vážně" Seth radostně štěkl a otočil se. ,,Počkej" zastavil se. ,,Co teď dělá Jacob?" Seth se skulil do klubíčka a začal chrápat. ,,Aha, spí a jako pes nebo jako on" podíval se na mě a zvedl ucho. ,,Jedno štěknutí pes, dva člověk" ,,Haf" štěkl. ,,Aha, tak ho tu potom pošli jestli ho potkáš, ale opovážíš se ho budit! jo a pozdravuj svou holku, někde mi jí musíš ukázat" Seth zavrtěl ocasem a zmizel.

Vkouzla jsem do pokoje a zase jsem si začala číst. Zazvonil mi mobil a tak jsem ho zvedla. ,,Haló?" ,,Nessie?" ozval se s telefonu Billyho hlas, co může chtít? ,,Ano?" ,,Prosím tě je u tebe Jacob?" aha tohle. ,,Ahh, ne není" ,,Sakra, od včerejška nebyl doma, nevím jestli znovu neutekl" řekl starostlivě. ,,Neboj Billy právě jsem mluvila se Sethem, Jacob usnul ve psí podobě" ,,Aha, no dobře díky, měj se pěkně" ,,Ty taky"zaklapla jsem telefon. Nevěděla jsem jestli má Jacob oblečení a tak jsem před vchod dala kalhoty a tričko od Edwarda.

Když jsem si pročetla celou knihovničlu koukla jsem se na hodiny. Bylo už odpoledne to by mohl být Jacob vyspaný a tak jsem šla po jeho pachu. Najít ho nebylo těžké, jeho pach jsem dobře znla. Jak jinak, chrněl a přitom hlasitě chrápal že kdybych se zaposlouchala doma možná bych ho slyšela. Uvažovala jsem jako ho nejlepší formou probudit, jestli vystrašit nebo mile. No věčnost je myslím dost dlouhá a taky si myslím že se mi nabídne pár příležitostí a tak jsem se rozhodla pro milé probuzení. Pohladila jsem ho po krku a zněho se ozvalo slabé předení, ale pořád neotevřel oči. No co. Vzala jsem si jeho hlau do rukou a políbila ho na čumák. Jen jsem to udělala, dívali se na mě hnědé oči. ,,Dobré odpoledne ospalče, poď se najíst k Esme" Jacob vztal a šel pomalu cestou ke Cullenovým. Zastavil se když neslyšel kroky a otočil hlavu. Já jsem stála na místě s rukama v boku. ,,Jako člověk Jacobe, nevím jak by to vzal Emmett, možná jako výzvu" Hodila jsem po něm oblečení a otočila se. Zachvíli šlo slyšet překračování a tak jsem se otočila. ,,Nevíš kde je Seth? dal jsem mu rozkaz a on si šel domů" ,,Vím, a jestli víš že se taky otiskl, asi to ví že? ale neboj, když ty jsi alfa, tak já můžu rušit příkazy co se jedná o mě, poslala jsem ho domů, nemusí mě hlídat jako malou" pořádně si mě změřil a řekl ,,Dobře pro tentokrát". ,,Billy mi volal, myslel že si zase utekl" ,,Hmmm... nevím jestli mu přeskočilo, však ví co dokáže magie" ,,Boužel co? jinak by si byl dávno pryč" řekla jsem vesele, ale bylo mi kapku úsko. ,,Ne, byl bych smutý že jsem se neotiskl, a kdyby přece, stejnak by to nebylo ono." odpověděl rychle. ,,Vidím, že můžeš splnit další slib" řekl nezaujatě, ale mě to zaujalo. ,,Jaký?" zeptala jsem se překvapeně. Šáhl mi pod oči a řekl ,,Že můži jít s tebou na lov" ,,Aha, tohle" dobře, ale doufám že nebudu muset kvůli němu chytat myšky.

Když jsme přišli k velkému domu, Alice stála u schodů a z kuchyně se nesla vůně jídla. ,,Bež, zachvíli příjdu" řekla jsem Jacobovi. Když mě uviděla Alice vrhla se na mě a přitom objala. ,,Ahoj neteřinko, dlouho jsem tě neviděla" ,,Dva dny Alice" připoměla jsem ji ,,Dlouhá doba" pokrčila rameny. ,,Co děláš zítra?" zeptala jsem se nevině. ,,Tvůj plán prosím" položila jsem ji ruku na obličej a všechno vypověděla. ,,Super, pojedem mým autem" jásala. ,,Myslím že Edward nepojede" řekla po chvíli smutně. ,,Však není jediný chlap v domě" mrkla jsem na ni. ,,Jazzi?" řakla potichu ale já jsem věděla že to byl výkřik aby přišel. ,,Ahoj Nessi" ,,Jaspre" odpověděla jsem. ,,Co děláš tuhle sobotu Jaspre?" zeptala jsem se nevzrušeně ,,Nic",,Aha, takže máš čas" ,,Ano"ptáček se chytil do pasti. ,,Budeš s námi o víkendu?" zeptala se Alice svůdně. ,,Jasně" ,,Jupí" obě jsme vykřikly. ,,Počkej kde jdete?" zeptal se podezíravě Jasper ale stejně pozdě.,, Dobře, ale stejně máš smůlu. Jedeme nakupovat" V kuchyni se ozvaly dva mohutné smíchy a potom ještě jeden slabší. Jacob, Emmett a Rosalie se mu smáli. ,,Jacobe ty se nejměj nebo půjdeš taky." Jacobův smích přestal a rozezněl se ještě silnější od Emmetta. ,,Rosalie?" zeptala jsem se znuděně ,,Nechceš vzít Emmetta a jít snámi taky nakupovat?" slyšela jsem jak vrzla židle a Emmett byl najednou vedle Rose která se rozmýšlela. ,,No..." protahovala. Emmett si klekl na koleno, sepjal ruce a začal prosit. ,,Rose, prosím ne. Udělám cokoliv co budeš chtít ale jen nechoďme nakupovat, prosím" Všichni jsme se zasmáli. ,,Já ti nevím Emmette, ale když tak pěkně prosíš tak ne" Rosalie se zatvářila vážně. Emmett vstal a něco ji pošuškal do ucha. Rose zavrtěla hlavou. ,,Promiň Nessie ale já stejně nemám čas" ,,Juchů" ozval se výkřik z Emmettova hrdla. Po pár minutách se všechno uklidnilo a Alice se mě zeptala. ,,Jak si dostala tak geniální nápad?" ,,Nechtěla jsem aby Edward poslouchal moje myšlenky když spím a tak jsem ho vypudila tímhle nápadem" ,,Dobrá volba" uchechtla se.

,,V kolik jedem?" kdy chceš. ,,Ráno, nebo odpoledne můžem to stihnout za půl dne" ,,Tsss... ty máš něco v plánu že nemůžu jednou nakupovat celý den?" ,,A co Jacob" ,,Jednou to vydrží" ,,To si myslíš" slyšela jsem tichý slabý hlas v kuchyni. ,,Ale copak nakonec chceš jet s námi" ,,Ne! nesnáším nákupy, to mám jediné podobné s pijavicemi" Zaletěla jsem do kuchyně a dala facku. ,,Nemluv takhle! oni už ti taky neříkaj pse ani čokle" Jacob se na mě zašklebil ,,Dobře mami" řekl slušně. Vyplázla jsem na něj jazyk. ,,Takže jedete na půl dne?" zaptal se kapku nadšeně. ,,Ne! budu s tebou v Neděli" Nejdřív se zatvářil uraženě, pak vesele a nakonec smutně. Bože to ten pes chce? jeden den, ten by se s toho asi podělal.

Vrátila jsem se spátky k Alici ,,Do kterých obchodů půjdem" ,,Nevím, můžu to v noci naplánovat" Kývla jsem hlavou a pak jsem mávla rukou. ,,Vy se na to těšíte moc co?" řekl Jazz ,,Cítím vaše nadšení" ,,Nijak zvlášť" pokrčila Alice rameny. Šla jsem pomalu do garáže. Sakra zase nemám klíče. Vyšla jsem ven a skočila do Edwardova pokoje. On si ty klíče snad vzal a od Belly tu taky nejsou. Domů nejdu!

Zase jsem vyskočila s pokoje a rozběhla se proti řece a lehce se odrazila. Sedla jsem si na ,,můj" velký kámen který jsem měla ráda. Skoro nikdy jsem nešla vidět. ,,Kde je Nessie?" ozval se v domě hlas mého kluka. ,,Šla do garáže" řekla neochotně Rosalie. Našpicovaně jsem poslouchala jestli ho neusliším chodit ale nic jsem neslyšela. Venku začalo svítil lehce sluníčko a tak jsem se vyvalila na kameni a úplně splynula. Sem tam jsem slyšela Jacka jak rejdí pod Edwardovým oknem. Pak jsem potichounku pootočila hlavu a dívala se na něho jak mě hledá. ,,Sakra kde je?" Můj pach nemohl sledovat byl všude. Potom se podíval směrem ke mě protože zavál lehký větřík. Rychle jsem sklopila oči a usmála se.

Nevím co si myslel, protože zaváhal, udělal krok pak zatřásl hlavou a zase se mě skoušet stopovat. Ten je ale natvrldlý. Když byl otočený zády zase zafoukal větřík a já jsem si rychle rozčechrala vlasy aby to bylo více cítit. Jacob zvedl hlavu a otočil se ke mě, ale teď neváhal šel pomalu ke mě. Rozeznat mě šlo jen na bížku. Asi si říkal že to ryskne, nic nestratí. Když došel k řece mhouřil oči aby lépe zaostřil, ani jsem se nehnula. Odrazil se a s duněním doskočil. Vůbec si nedával pozor. Bylo to jako když je rozmrzelý a smutný. No, aspoň mu pak můžu říct že tu sobotu nutně potřebuji. Pomalu došel ke mě a začal čichat. Zavřela jsem oči a jen poslouchala, ale ze slona se stal zase duch. Cítila jsem jeho blízkost. Otevřela jsem na chvíli oči, ale nikde nebyl. ,,Sakra" řekla jsem potichu. Sedla jsem si a dívala se kolem sebe. Jeho pach jsem všude cítila ale nikde neviděla. Za mnou praskla větvička a tak jsem se rychle otočila. Zase jsem si lehla. Však on příjde, doufám. Dlouho se nic nedělo. Otevřela jsem oči a stihla jsem ještě vidět obrys jeho siulety na kameni. ,,Jacobe!" řekla jsem naštvaně. Nic se neozvalo. Na kameni bylo vyryto jeho písmem. Hledej. ,,Sakra, ten kámen jsem měla ráda. Až tě najdu budu chtít nový. Víš co znamená škoda na majetku?" uslyšela jsem chabý smích. Věděla jsem kudy příjde. Lehla jsem si a finglovaně zavřela oči. Sluch nastražený a ruce připravené vyrazit. Slyšela jsem slabý zvuk. Rytí do kamene.

Rozhodla jsem se ve chvilce, místo rukou jsem použila nohy. Nemohl to odemě čekat a už mě měl na zádech. ,,Mě trvalo déle než jsem tě našel" zašeptal sklesle. ,,Ale byla jsem na lehčím místě" zatvářil se ještě skroušeněji. ,,Ale no tak, na zvíře máš náhodou dobrou inteligenci a vynikající sluch a čich" probýskla jsem zubama na slunci že by se smrtelník lekl. ,,A pak že já nemám být sprostej" řekl na oko uraženě. ,,I paměť je dobrá, zatím nic nevynechala?" zeptala jsem se nevině s co největší zaujatostí.

Zatřásl hlavou. ,,Fajn, jdem se projít?" Jake vztal a chytl mě za ruku. To bylo asi ano. Šla jsem pomalým krokem vedle něj a nechala ať jde kde chce. Dívala jsem se na měj a on na mě. Skoro jsem se divila jakto že jsme nenarazili do žádného stromu. ,,Vážně chceš jet zítra na celý den nakupovat?" ,,Aspoň nějaká zábava" pokrčila jsem rameny. Neměla jsem to říkat, nebyla jsem jediná kdo uměl dělat různé výrazy tváře. ,,Takže se mnou je nuda?" zeptal se dotčeně. ,,Kdyby byla , myslíš že bych s tebou trávila čas?" otráveně jsem odpověděla. ,,Možná ano, vzhledem k mým citům, možná mě nechceš zranit jako tenkrát-" nedokončil větu a bylo jasné že to utnul. ,, Tenkrát Bella? no možná bych to dělala, kdybys byl do mě jen ,,zamilovaný" ale to ty nejsi, mám pravdu?" zatřepal hlavou. ,,A co jiného jsem do tebe asi?" zeptal se už sarkasticky. ,,No dobře, já myslela že je otisk zbožňování, ale asi jen pouhá zamilovanost, to by asi nebolelo co?" uvažovala jsem škodolibě.

Jake stáhl tvář do skrývané bolesti. ,, Si myslíš" zašeptal. ,,Co si myslím, že je to jen zamilovanost, a nebo že by to nebolelo." ,,Obojí. Nevím co se dá říct k tomu pocitu když jsem s tebou a když s tebou nejsem, a taky si nemyslím že by to nebolelo" zvedla jsem jedno obočí a tvářila se nespokojeně s jeho odpovědí. Pak jsem si nechala po tváři přejet vzrušení a nechala u šibalství které jsem rychle stáhla. Lekl se, snad si nemyslel že bych ho vážnš opustila, taková nejsem.

A ikdybych ho neměla ráda, neudělala bych čistý řez jako Edward, prostě to radči nebudu skoušet, pro jistotu. Pořád se na mě díval, jako kdyby si můj obličej chtěl zapamatovat do sebenšího detailu. Podívala jsem se na něj a zeptala se ,,Co to děláš?" ,,Nic" odpověděl rychle a zase se soustředil na ukládání. Naklonila jsem se k němu a čekala až se připojí. Dneska je vážně natvrdlý. Postavila jsem se na špičky abych se vyrovnala jeho obličeji.

Pořád se na mě nepochopeně díval. Rukou kterou mě držel jsem pohla a on mě pevněji chytil. Nevšímala jsem si toho a dala mu ruce kolem krku. Pak mě konečně pustil a přitáhl si mě k tobě a objal kolem pasu. Dala jsem mu pusu a pak jsme se konečne začali líbat. Juchú pochopil. Nejdřív byl stále napnutý ale tak se uvolnil. Začal spolupracovat a pak už zase dominoval. Nechala jsem to na něm. Měl horké rty jako vždy. Byli strašně měkké, zranitelné.

Dali by se snadno překousnout, ale já bych mu to neudělala. Zatím mi dude stačit když ho lehce praštím. Kousat už jsem ho nemusala a myslím že byl i rád, musím se ho zeptat. Usmála jsem se sama sobě. Stáli jsme tam dost dlouho, ale když necítíte únavu zdá se vám to chvíli. Nevím jak dlouho by jsme se asi líbali klidně i hodinu? náš rekord byl tři čtvrtě. ,,Ale no tak, prodnešek by stačilo, vy dva máte ale výdž, to je hrozný se tak na vás dva dívat okamžitě přestaňte!" Blbej Emmett, Jacob toho nechal ale já jsem se jen otočila na Emmetta a nechla Jakovy paže ovinuté kolem mně. ,,Hele Emmette co kdybys to stopl? co když chcem překonat náš rekord a ty nás rušíš" ,,Šest hodin by vám mohlo stačit" hlučně se zasmál ,,Sám víš že to není tak dlouho" bránil nás Jack. ,,Koukám jak ten čas letí" zanotovala jsem si když se Emmett podíval na hodiny. ,,S vámi není legrace" ,,Není" potvrdila jsem a smutně jsem se zatvářila. ,,Víš Emmette, aspoň já se učím manipulovat lidmi, teda, no koukni se" ukázala jsem na Jacka ,,On jde zítra s námi" Emmett vykulil oči. ,,Vážně?, to abych se držel dál od neteřinky" žďuchla jsem lehce do Jacoba. ,,Ona je strašný manipulátor, ani nechtěj vědět jak mě překecala" Emmett se vystrašeně podíval a zmizel.

,,Vážně s vámi jedu?" zeptal se úskostně. ,,Nejsem tvoje matka, vybrat si můžeš" otočila jsem se zase na něj a rozcuchala mu vlasy. ,,Nejedu, ale večer zavolej jak se vrátíš a příjdu tě aspoň na chvíli navštívit." ,,Dobře"